Dlouhý let ve zdraví znamená hlavně předejít otokům a žilní trombóze: u letů nad 4 hodiny se riziko trombózy zhruba zdvojnásobuje, ale absolutně zůstává nízké, a pomáhá pohyb, volné oblečení a u rizikových lidí kompresní podkolenky do letadla. Tady je, co potvrzují WHO a CDC, a také to, co pomáhá s vysušenou pokožkou, spánkem a časovým posunem.
V kostce
- Rizikový je let delší než 4 hodiny: relativní riziko trombózy se zhruba zdvojnásobí, absolutně jde o asi 1 případ na 6 000 cest (WHO).
- Kompresní podkolenky s tlakem 15–30 mmHg na kotníku doporučují americké guidelines rizikovým cestujícím; správně padnoucí, po kolena.
- Důležitější než pití je pohyb: kroužení kotníky, napínání lýtek, procházka každou hodinu až dvě. Důkaz, že pití trombóze brání, neexistuje, ale hydratace škodit nemůže.
- Sedadlo u uličky snižuje riziko: u okna bylo zaznamenáno asi dvojnásobné.
- Bolest, otok, zteplání jedné nohy nebo náhlá dušnost = ihned k lékaři, i několik dnů po letu.
Proč se při dlouhém letu tvoří sraženiny
Při sezení nepohybujete lýtkovými svaly, které jinak pumpují žilní krev zpět k srdci. Krev v dolních končetinách se pak hůř vrací a může vzniknout sraženina (hluboká žilní trombóza). Pokud se část sraženiny uvolní do plic, jde o plicní embolii. Podle studie WHO (projekt WRIGHT) se riziko žilní tromboembolie po cestě delší než 4 hodiny zhruba zdvojnásobuje; absolutní riziko je u zdravého cestujícího pořád nízké, asi 1 na 6 000. Zvýšené riziko po jednom letu trvá přibližně čtyři týdny a při více letech za sebou se sčítá. Americké CDC uvádí, že u letů pod 4 hodiny je riziko symptomatické trombózy zanedbatelné a že většina případů spojených s cestováním nastane u lidí, kteří už rizikový faktor mají.
| Skupina | Co zvyšuje riziko |
|---|---|
| Dříve prodělaná trombóza či rodinná anamnéza | trombofilie, příbuzný s trombózou |
| Nedávný zákrok či úraz | operace, hospitalizace, úraz nohy, sádra |
| Hormony a těhotenství | estrogenová antikoncepce nebo léčba, těhotenství a šestinedělí (létání v těhotenství) |
| Tělesné faktory | obezita (BMI 30 a více), věk nad 40, výška pod 1,6 m nebo nad 1,9 m |
| Nemoc | aktivní nádorové onemocnění, omezená pohyblivost |
Tabulka neznamená, že tito lidé nemohou létat; znamená, že by měli cestu s lékařem probrat. Kdo žádný z těchto faktorů nemá, má riziko nízké. Kolik hodin ve vzduchu na cestě stráví, zjistíte v přehledu délky letů z Prahy.
Kompresní podkolenky: kdy mají smysl
Kompresní (graduované) podkolenky nejvíce stlačují u kotníku a tlak směrem nahoru klesá, čímž pomáhají žilní krvi vracet se k srdci. CDC cituje doporučení American College of Chest Physicians: správně padnoucí podkolenky s tlakem 15–30 mmHg na kotníku pro dálkové cestující se zvýšeným rizikem. Jsou obvykle dobře snášené. Nechte si změřit obvod kotníku a lýtka a vybírejte velikost podle výrobce; příliš malé stahují a škodí. Při křečových žilách nebo cévním onemocnění o jejich použití rozhodne lékař.
- Nasaďte je před odletem, ne v letadle, kdy už nohy otékají.
- Po přistání je sundejte; nespěte v nich celý den.
- U lidí se zhoršeným prokrvením tepen (ischemická choroba dolních končetin) se kompresi nepoužívá bez porady s lékařem.
- Aspirin a léky na ředění krve nasazujte jen na doporučení lékaře: CDC upozorňuje, že ACCP aspirin proti trombóze cestovatelům nedoporučuje.
Co dělat během letu
WHO doporučuje pohyb lýtkových svalů (střídavě přitahovat a natahovat špičky), nenosit těsné oblečení a v případě pochybností se poradit s lékařem před cestou. CDC dodává, že chůze a cviky lýtek jsou rozumné preventivní kroky a že sedadlo u uličky bylo spojeno s nižším rizikem než u okna. WHO k tomu doplňuje, že preventivní účinek cviků ve své studii netestovala.
- Každých 1–2 hodiny vstaňte a projděte se uličkou (mimo turbulence a fáze, kdy to posádka zakazuje).
- V sedě opakujte 10–15krát: špičky nahoru, paty nahoru, kroužení kotníky.
- Nepřehazujte nohu přes nohu a vyhněte se spaní s nohama pod sebou.
- Boty si na delším letu uvolněte nebo zujte, ať otok nesvírá nohu.
- Pijte průběžně vodu; kávu a alkohol omezte, kvůli spánku i odvodnění.
Seznam do příručního pro dlouhý let
Co vám při dlouhém letu přijde vhod, má být po ruce u sedadla, ne v horním schránku. Věci patří do příručního zavazadla, ověřte u dopravce rozměry:
| Kategorie | Co vzít | Poznámka |
|---|---|---|
| Nohy | kompresní podkolenky, ponožky, snadno zouvatelné boty | boty o číslo volnější než pro město |
| Spánek | maska na oči, špunty či sluchátka, krční polštář nebo mikina | vlastní deka často projde; u nízkonákladovek bývá chladno |
| Pokožka a sliznice | hydratační krém, balzám na rty, nosní sprej s fyziologickým roztokem | kosmetika v nádobkách do 100 ml v sáčku (v T2 Praha navíc jedna nádoba do 2 l) |
| Zdraví | pravidelné léky v originálním balení, analgetikum | kopie receptu u předepsaných léků |
| Elektronika | stažené filmy, powerbanka jen v kabině | wifi na palubě bývá pomalá nebo placená |
| Jídlo | suchá svačina (ořechy, sušené ovoce, pečivo) | pozor na dovoz masa a mléčných výrobků do cílové země |
Co nevzít: nůžky, nože a multitooly do kabiny (viz co nesmí do letadla). Kompletní návod na balení najdete v článku jak sbalit příruční zavazadlo.
Spánek, jídlo a časový posun
Na delších trasách přestavte hodinky na cílový čas hned po nástupu a spěte, když je v cíli noc. Světlo je nejsilnější signál pro hodiny těla: zatemněte okénko, když chcete spát. Jedním pravidlem jet lagu je orientačně den na jedno časové pásmo; plán před cestou a po ní rozebírá jet lag. Jezte menší porce a lehčí jídla; co jíst před letem, shrnuje co jíst a pít před letem. Uspávací léky nepoužívejte bez porady s lékařem: nehybný spánek v kombinaci se sedativy nesvědčí oběhu. Komu dlouhý let působí úzkost, pomůže text o strachu z létání.
Sedadlo u uličky usnadní vstávání. Jak vybírat místo, popisuje článek nejlepší sedadla v letadle; další tipy na vybavení najdete v textu pohodlí na palubě.
Kdy zpozornět a kdy k lékaři
CDC uvádí příznaky hluboké žilní trombózy: bolest nebo citlivost, otok, zteplání a zarudnutí či změna barvy kůže, obvykle na jedné noze. U plicní embolie jde o nevysvětlitelnou dušnost, bolest na hrudi při nádechu, kašel (někdy s krví) nebo mdlobu. Většina trombóz spojených s cestováním vznikne do 1–2 týdnů po letu, takže na příznaky mysli i po návratu. Při náhlé dušnosti či bolesti na hrudi řekněte okamžitě posádce, po přistání volejte záchranku (155, v zahraničí 112).
Léčba je lékařská záležitost. Tento text nenahrazuje radu lékaře; pokud patříte do rizikové skupiny, domluvte si konzultaci předem. Při velkém zpoždění nebo zrušení letu mějte na paměti, že vám dopravce musí poskytnout péči od 2 hodin zpoždění (zpoždění letu).
Časté dotazy
Pomáhají kompresní podkolenky do letadla opravdu?
CDC cituje doporučení ACCP: správně padnoucí podkolenky s tlakem 15–30 mmHg na kotníku pro dálkové cestující se zvýšeným rizikem. Jsou obvykle dobře snášené a snižují otoky. Zdravému cestujícímu na kratší trase nejsou nutné; pomáhá hlavně pohyb.
Od jaké délky letu hrozí trombóza?
Jednotná hranice neexistuje, nejčastěji se používá 4 hodiny. Studie WHO ukázala přibližné zdvojnásobení rizika po cestě delší než 4 hodiny, absolutně asi 1 případ na 6 000 cest. Většina případů vznikne u lidí s dalšími rizikovými faktory.
Mohu s křečovými žilami cestovat letadlem?
Obvykle ano. Křečové žíly nejsou v přehledu rizikových faktorů CDC uvedeny, přesto je rozumné zvolit správně padnoucí podkolenky a pravidelně se hýbat. O dlouhých letech se poraďte s lékařem, zvláště po zákroku nebo prodělané trombóze.
Jak se během dlouhého letu hydratovat?
Pijte vodu průběžně po menších dávkách a omezte alkohol a kávu. Důkaz, že pití zabraňuje trombóze, neexistuje, ale hydratace je rozumná a neškodí. Prázdnou láhev naplňte až za bezpečnostní kontrolou.
Zdroje a ověření
- CDC Yellow Book – Travel and Venous Thromboembolism (cdc.gov), ověřeno 11/2026
- WHO – Study results released on travel and blood clots, WRIGHT projekt (who.int), 2007
- Letiště Praha – Bezpečnostní kontrola a tekutiny (prg.aero)
- Nařízení (ES) č. 261/2004
Fakta ověřena v listopadu 2026. Konkrétní pravidla a ceny si prosím ověřte přímo u dopravce nebo letiště.
