Toto je další díl seriálu o rodinné dovolené na Srí Lance. Tu jsme si užili od 27.11.2015 do 19.12.2015.
Teď již toho pravděpodobně nebude tolik nového, jsme téměř v polovině pobytu a vše nejdůležitější co jsme měli v plánu jsme prozkoumali a navštívili.
Osmý den jsme se vydali na Jungle Beach, která je kousek za Unawatunou. Měly by tam být krásné pláže, čistá voda a šnorchlování. Řidič nám zastavil asi 300 metrů od pláže, protože není běžně přístupná a dále se musí po svých srázem, který je naštěstí zpevněný. Jungle beach určitě nevypadá špatně, je to možná 100 metrů dlouhá pláž, kde byly asi 3-4 skupinky, takže relativně soukromí.
K tomu je tam bar s možností občerstvení. Co nás ale zklamalo, byla v této části Srí Lanky voda, která jednak byla zcela zkalená (možná příliv nebo odliv, nevím), ale navíc po pár krocích se z písku staly kameny a do toho jsme si děti vzít neriskovali. Na pláži jsme tak strávili možná půl hodiny a šli jsme zpět. Asi kilometr od Jungle Beach by měla být jakási japonská pagoda, což mě zajímalo, ale byl jsem přehlasován a jelo se domů.
Devátý I desátý den jsme vsadili na jistotu, kterou je Unawatuna, její nejzápadnější část. Znovu jsme se připálili, i když jsme měli stanoviště ve stínu, tak slunce má sílu i když jsme ve vodě.
Objevili jsme pákistánský obchod s pašmínami, ale jsou dost drahé – 5 000 – 35 000 rupií.
Když projdete celou uličkou obchodů až k hlavní silnici, tak po levé straně je další pěkný obchod, kde prodávají obrazy, dřevěné výrobky, oblečení a kupodivu cenově vychází možná zatím nejlépe. Třeba pěkný těžký slon za 3000 rupií. Pokud nenavštívíme slíbenou továrnu na tyto věci, tak bych ho koupil tam.
Je zajímavé, kolik obchodníků to na nás zkouší principem reciprocity. Třeba v obchodě s ovocem dají dětem zdarma malé banánky nebo v jiném obchodě jim uváží náramky s drobnými kamínky. A asi to funguje, protože máme pocit, že jsme jim zavázáni a že tyto produkty musíme koupit jedině u nich, až je budeme chtít.
Ještě se zmíním o místní fauně. Dost často kolem domu potkáváme veverky, takové menší než u nás. Také jsme viděli volně žijící pávy, občas je slyšet jejich křik. A několikrát se nám kolem domu ve větvích proháněly opice.
V domě potom máme v obýváku na stěnách ještěrky. Takové málo zbarvené, aktivní hlavně v noci. Dělají zvuky, které bychom tipnuli spíše ptákům.
