Toto je pátý díl ze seriálu o rodinné dovolené na Srí Lance. Tu jsme si užili od 27.11.2015 do 19.12.2015.
Na tento den jsme měli naplánovanou cestu na sloní farmu. Odjet se mělo v 11:00, bohužel jsme stále čekali a nic se nedělo. Nakonec jsme se dozvěděli, že řidič má defekt a pojede se zítra. Takže změna plánů, ve 12:00 přijel jiný řidič a jelo se na Unawatunu. Chtěli jsme ale zkusit jinou část a tak jsme se vydali na její nejzápadnější výběžek. Kousíček od našeho místa je budhistický chrám, což se později ukázalo jako strategicky výhodné.
Tato část pláže nám zatím vyhovuje asi nejvíce, protože je téměř bez vln s pozvolným klesáním. Voda zde je velmi čirá, takže ideální na potápění a po asi 15 metrech je dno kamenité a mezi kameny najdete i různé druhy ryb. Prozkoumával jsem dno s podvodní kamerou, ale voda je velmi mělká, což nebylo úplně příjemné, bál jsem se poškrábání. O kousek dále bylo najednou dno poseté černými ježky a tak jsem zalitoval, že nemám boty.
Otočil jsem se a vydal se zpátky, ale mezitím voda ještě více klesla a nedalo se plavat. I vlny zde byly větší a tak jsem zůstal trčet na jednom místě, neschopen pohybu. Pomaličku jsem se vracel zpět, ale mezitím začalo pršet. Nebyl to vůbec příjemný pocit, nevidět dolů na co šlapu, ale nakonec se to kromě pár oděrek obešlo bez zranění. Protože se rozpršelo více, pobrali jsme všechny věci a šli se schovat do prostoru budhistického chrámu. Pozdravili jsme policisty a mnicha a posunky naznačili, že se schováme v jednom z přístřešků. Po chvíli k nám přišel mnich s košem nakrájeného ovoce a pohostil nás, což bylo velmi milé.
Když déšť ustal, šli jsme se znovu koupat, ale po chvíli se situace opakovala a my šli znovu do přístřešku. Nakonec se již nadobro vyjasnilo, my se osušili a šli jsme na pozdní oběd. Znovu do The Rock, kde jsme si dali i stejné jídlo jako minule, jen já jsem to změnil na Sea Food a rýži. Bylo to opět skvělé, Sea Food byl mix plodů moře, např. Malé krevetky, které se daly jíst celé, kousky chobotniček apod.
Na zdi jsme si všimli zažloutlých fotografií, zřejmě zobrazovaly The Rock (tehdy ještě Hard Rock) před tsunami a nebo krátce po ní. Tehdy to muselo být hrozné pro celou Srí Lanku. Poté jsme již jeli domů.
Před večerem jsem si šel ještě zaběhat, poprvé od mé potupné příhody a běžel jsem raději směrem k hlavní silnici, kterou nás řidič vozí na pláž. Je to fajn trasa, tam i zpět dohromady něco přes 3 kilometry, kolem domy a chatrče místních a rýžová pole, ale v tom dusnu jsou ty 3 kilometry pro mě tak akorát.
Vyšlo to dokonce tak pěkně, že jsem viděl poprvé západ slunce nad mořem a tak jsme z toho později udělali tradici a chodili pravidelně.
