Toto je čtvrtý díl ze seriálu o rodinné dovolené na Srí Lance. Tu jsme si užili od 27.11.2015 do 19.12.2015.
Dopoledne přišel hostitel, domluvili jsme se, že navštívíme hadí farmu. Ta je prý asi 30 minut od nás tuktukem a vede ji již třetí generaci jedna rodina a extrahují z hadů jedy. Hlavně nás zajímaly kobry, přeci jen se tak často nenaskytne příležitost vidět je naživo.
Za hodinku přijel tuktuk a jelo se. Jízda tuktukem je příjemnější než taxíkem, protože je to celé otevřené, po levé straně vzadu ani nejsou dveře, takže to fouká a v tom vedru by to ani jinak nešlo. Cesta ale byla delší, zdálo se to spíše jako hodina. Navíc jezdíme všichni namačkaní vzadu (takže potvrzuji, do tuktuku se vejde řidič, 2 dospělí a 4 děti), ale úplně pohodlné to není.
Video z jízdy tuktukem na Srí Lance
Pokud chcete vidět trochu interiéru tuktuku a hlavně typickou srílanskou krajinu, stavby a okolí, podívejte se na video.
Hadí farma na Srí Lance
Cestou nás řidič upozorňoval na různé pozoruhodnosti, třeba byznys centrum, letiště (zaparkované skutečné letadlo s možností focení a hřiště pro děti), pláže a další. Dorazili jsme na hadí farmu a na první pohled tedy žádná sláva. Pouze jeden malý domek s teráskou a několika židlemi. Naštěstí se jednalo jen o první dojem a ten byl mylný. Pán byl velmi milý a vstřícný (jako všichni srílančané) a hned nás usadil.
Z domku vždy na háku přinesl jednoho hada a vyprávěl o jeho vlastnostech, naštěstí anglicky. Nejzajímavější byly samozřejmě kobry, které měl hned ve třech provedeních – černá, hnědá a bílá. Hady vždy uložil do písku a když byly kobry mdlejší, tak je popostrčil nohou. Hned se rozsyčely a napřímily a takto byly velmi fotogenické. Mysleli jsme si, že hady pán dělá neškodnými, ale nebylo to tak a bylo třeba dbát opatrnosti. Kromě kober jsme viděli dalších asi 10 hadů, některé jsme si mohli osahat, zavěsit na krk, do vlasů a podobně.
Exkurze zabrala asi hodinku, děti neplatily nic a dospělí každý 800 rupií.
Pláž Weligama na jihu Srí Lanky
Po tomto výletu jsme se chtěli osvěžit, proto se jelo na nejbližší pláž a tou je Weligama. Je to moc pěkná pláž, zase úplně jiná než Unawatuna, protože zde je velmi pozvolné klesání, skoro až rovinka a jemňoučký písek. Na pláži je množství půjčoven surfů a také školy surfování. Kdo se chce opalovat, má možnost na několika metrech šířky pláže a o kousek dále jsou palmy, které chrání před přílišným žárem.
Až na tu větší vzdálenost se nám obě části výletu líbily a cesta vyšla na 1600 rupií.