Tato severská země sousedí s Ruskem, Norskem a Švédskem a dalším sousedem, tentokrát na moři, je Estonsko.
Pár zajímavostí na okraj
Finsko je zemí jezer a ostrovů. Na území se nachází téměř 188 tisíc jezer s rozlohou větší než 500 m2 a téměř 180 tisíc ostrovů. Celkově jezera zabírají 10% území státu. Místní vody potěší nejednoho rybáře, kdy nabízí přes 60 druhů sladkovodních ryb!
Povrch je převážně rovinatý s nízkými kopci, nejvyšší horu Halti s pozoruhodnou výškou 1328 m. n. m. naleznete v severozápadní části státu při hranici s Norskem a Švédskem. Velká část území (konkrétně 76% plochy) je zalesněná a severské lesy se stále rozšiřují.
V přírodě můžete narazit na soby, medvědy, ale i losy a v lese nasbíráte houby a lesní ovoce (borůvky, brusinky, morušky). Ve Finsku panuje severské mírné klima, ale blízkost Baltského moře se projevuje rychle se měnícím počasím. Čtvrtina území se také nachází za polárním kruhem, kdy můžete být svědky půlnočního slunce, ale i polární záře.
Ve Finsku vznikly také první sauny, a to už v 11. nebo 12. století. Nacházela se v každé vesnici a byla nejen zdravotním, ale i společenským místem. Finsko je čtyřikrát větší než Česká republika, ale obyvatel je zde sotva polovina. Jinak ale máme s Finskem mnoho společného.
Oboustranná je jak obliba zimních sportů, tak i kempování, chalupaření, houbaření nebo popíjení piva. Velikonoce se slaví také chozením po pomlázce a Vánoce se slaví 24. prosince večer, což je oproti běžným světovým zvyklostem netradiční. Finsko patří mezi nejbohatší, nejvyspělejší země se skvělým školským systémem.
Neváhejte navštívit
Finsko je také zemí národních parků, je jich tu dokonce 35! Mezi nejznámější patří národní park Koli, který se nachází na východě země a z Helsinek Vám cesta zabere asi 6 hodin. Založený byl v roce 1896 a vybrat si můžete z pestré škály turistických tras podle délky a náročnosti – ty kratší začínají na 3 kilometrech, vydat se však můžete i na túru dlouhou 40 kilometrů a obdivovat přitom překrásnou finskou přírodu.
Za zmínku jistě stojí i druhý nejznámější národní park – Oulanka. Ten se nachází na severovýchodě Finska a pojmenovaný byl podle řeky, která jím protéká. Zpřístupněn byl v roce 1956 a je považovaný za nejkrásnější finský národní park.
Nadšení turisté se mou vydat na túry dlouhé i 80 kilometrů, které vedou skrz celé území! Tak, jak všude ve finské přírodě, i tady platí jedno důležité pravidlo – repelent vždy s sebou!
Při cestování byste rozhodně neměli vynechat ani návštěvu Helsinek, hlavního města Finska. Nejnavštěvovanějším místem je rozhodně Senátní náměstí spolu s helsinskou katedrálou. Další katedrála – Uspenski, je jednou z největších evropských pravoslavných staveb a další zajímavostí je i kostel Temppeliaukio, který je postaven ve skále.
Nejstarším městem Finska je Turku a je další povinnou turistickou destinací. Oblíbeným místem je zdejší hrad, který pochází ze 13. století. Historické město Rauma, zapsané na seznamu UNESCO, zase nabízí dřevěné domy, které pocházejí až ze 17. století.
Nedaleko města můžete navštívit i další památku UNESCO, tentokrát jde o Sammallahdenmäki – místo, které v době bronzové sloužilo jako pohřebiště.
Jak chutná Finsko?
Finsko nemá mnoho jídel typických pro svou zemi, hodně pokrmů bylo převzato z jiných koutů světa. Často však na jídelníčku objevíte ryby, jak sladkovodní, tak mořské. Nejběžnějším masem je však vepřové, někdy i hovězí, sobí nebo losí. Klasická úprava masa je namletí a jeho použití třeba na tradiční masové kuličky s omáčkou, často se však maso také dusí.
Klasickou součástí finské stravy je žitný chleba a k dostání je většinou až v deseti druzích. Jeho nevýhodou je, že je zbytečně předražený. Běžně se podává se slaným máslem, lososem a salátem. Ve Finsku se vyrábí velice dobré máslo a sýry.
Zajímavostí je tradiční čtvrteční pokrm, kdy se podává hrášková polévka s masem a hořčicí a lívance. Jde o zažitý zvyk, kdy se ve čtvrtek, den před půstem, jedlo vydatné jídlo. Hořčice je obecně tradičním finským a světově úspěšným produktem a tato země je i významným producentem jahod.
Ze sladkostí vede ovesná kaše se skořicí nebo rebarborovým pyré a sladké pečivo pulla. Perličkou je pro mnohé fakt, že Finové mají významnou spotřebu kávy, jedná se až o 12 kg na osobu ročně, což je až třikrát víc než je tomu u nás!